Schloßbergmuseum
Prezentace sbírky

Schloßbergmuseum -> Gotické sochařství v Sasku:

Heiliges Grab aus der Jakobikirche, Chemnitz, um 1480/1520, Holz, farbig gefasst und vergoldet, Kunstsammlungen Chemnitz/Schloßbergmuseum, Foto: Kunstsammlungen Chemnitz/Schloßbergmuseum/May Voigt

Schloßbergmuseum -> Gotické sochařství v Sasku:

Muzeum Schloßbergmuseum

Prezentace sbírky

Gotické sochařství v Sasku

Díky velkorysému koncepčnímu přístupu Státních uměleckých sbírek Drážďany lze od 21. června 2009 v chemnitzském muzeu Schloßbergmuseum vidět jedinečnou sbírku Gotické sochařství v Sasku.

Celá myšlenka projektu vzešla ze společné iniciativy dr. Moritze Woelka, ředitele Sbírky soch Drážďany, ve spolupráci s prof. dr. Martinem Rothem, generálním ředitelem Státních uměleckých sbírek Drážďany a Ingrid Mössingerovou, generální ředitelkou Chemnitzských uměleckých sbírek. Jedná se o sloučení středověkých soch, které byly dosud vystaveny na zámku Albrechtsburg v Míšni, ve Sbírce soch Státních uměleckých sbírek Drážďany a v muzeu Schloßbergmuseum v Chemnitzu.

Za to, že je nyní možné tyto působivé, osobité saské formy epochálního evropského stylu obdivovat na jednom jediném místě, vděčíme nejen štědrému přístupu Státních uměleckých sbírek Drážďany, ale také primátorce města Chemnitz, Barbaře Ludwig, která okamžitě rozpoznala šanci obohatit své město o jedinečné kulturní bohatství. Bez aktivní podpory chemnitzské radní pro kulturu, Heidemarie Lüth, by se realizace projektu jen stěží podařila.

Z geografického hlediska pocházejí vystavené objekty z celého saského regionu a pokrývají území mezi západním Krušnohořím a Horními Lužicemi na východě. Převážnou část výstavy tvoří sochy, doplňují ji pak oltářní nástavce (retábly) a mimořádně zachovalá díla pozdně gotického deskového malířství. Muzeum pocházející z někdejšího benediktinského kláštera představuje se svou původní sakrální funkcí důstojné prostředí pro vystavená díla, která původně sloužila liturgickému účelu v prostorách kostela. Sousední kostel, budovaný až cca do roku 1533, prezentuje zde umístěnými Božími muky (vytvořenými Mistrem H.W.), severním portálem Franze Maidburga a oltářem sv. Kateřiny v chóru (kněžišti) původní účel těchto součástí vybavení kostela.

Výstava byla zřízena v přízemí zachovalých prostor kláštera – v kapitulní síni, parlatoriu, refektáři a křížové chodbě. Převážná část soch pochází z období rozkvětu saské těžby stříbra z konce 15. a počátku 16. století, které se pozitivně projevilo i v umění a vyvrcholilo výstavbou pozdně gotických halových kostelů. O vybavení kostelů, mj. zde vystavenými vyřezávanými oltáři a postavami světců, se zasloužilo mnoho sochařských dílen. K nejvýznamnějším z nich patřila dílna Mistra freiberských dómských apoštolů (Meister der Freiberger Domapostel), dále dílna Mistra H.W. v Chemnitzu a dílna Petera Breuera ve městě Zwickau (Cvikov). Kromě vystavených soch zde nacházejí také stěžejní díla těchto sochařů. Mikuláš na trůnu, který je považován za jedno z raných děl apoštolského mistra, patřil k nedochovanému oltářnímu retáblu freiberské katedrály.

Mimořádně kvalitní sochy Panny Marie Bolestné, torza kříže a vzkříšeného Ježíše Krista naproti tomu pocházejí z díla Mistra H.W., resp. jeho bezprostředního okolí. Sbírka také prezentuje celkem čtyři sochy Petra Breuera. O výjimečné mistrovské práci tohoto umělce svědčí především obě gersdorfské sochy – sv. Kryštofa a sv. Jana Křtitele. Vznikly v návaznosti na jeho tovaryšská léta ve Würzburgu, která strávil mimo jiné v dílně Tilmana Riemenschneidera, snad nejslavnějšího německého řezbáře své doby. Kromě toho Breuer úzce spolupracoval s Hansem Hessem, nejvýznamnějším saským malířem období pozdní gotiky, a spolu s ním založil řemeslný spolek. Z rukou Hanse Hesseho pochází i epitaf Stephana Güldena se zobrazením Matky Boží a Máří Magdalény, který je rovněž v muzeu vystavený. Epitaf náleží k hlavním dílům saského malířského umění pozdního středověku.

Od neznámého mistra pak pochází slavný, v refektáři vystavený, Boží hrob, který vznikl někdy mezi lety 1480 a 1525. Jedná se o jeden z mála dochovaných příkladů okázalé svatyně Kristova hrobu v mobilním provedení. Tematicky zahrnují vystavená díla dětství, pašije a umučení Ježíše Krista, přičemž vyvrcholením díla je zobrazení vzkříšení Božího syna. Četní světci, vystavení především v severní křížové chodbě, objasňují svou asistenční funkci jako spojovací články mezi věřícím pozorovatelem a samotnou Boží instancí.

Kromě již zmíněného pozdně gotického inventáře zahrnuje sbírka také významné objekty z období vrcholného středověku. Kromě Otzdorfské Madony (kolem roku 1160/1170) sem patří také architektonické plastiky z kamene, jako je například pozdně románský tympanon z Elstertrebnitzu. Zvláštní pozornost si pak zaslouží v parlatoriu vystavené oltáře a sochy takzvaného měkkého slohu (cca 1380–1430), mezi nimi vzkříšený Ježíš z Kamence, topfseifersdorfský retábl a domácí oltář Dietricha von Schönberga.

Spolupráce Sbírky soch Státních uměleckých sbírek Drážďany

s Chemnitzskými uměleckými sbírkami – muzeum Schloßbergmuseum

Galerie

Heiliges Grab aus der Jakobikirche, Chemnitz, um 1480/1520, Holz, farbig gefasst und vergoldet, Kunstsammlungen Chemnitz/Schloßbergmuseum, Foto: Kunstsammlungen Chemnitz/Schloßbergmuseum/May Voigt
Heiliges Grab aus der Jakobikirche, Chemnitz, um 1480/1520
Schloßbergmuseum, Blick in die Dauerausstellung »Gotische Skulptur in Sachsen«, Foto: Kunstsammlungen Chemnitz/Schloßbergmuseum
Schloßbergmuseum, Blick in die Dauerausstellung »Gotische Skulptur in Sachsen«
Schloßbergmuseum, Refektorium, Foto: Kunstsammlungen Chemnitz/Schloßbergmuseum
Schloßbergmuseum, Refektorium
Vesperbild aus der Jakobikirche, Chemnitz, um 1370, Porphyrtuff, Kunstsammlungen Chemnitz/Schloßbergmuseum, Foto: Kunstsammlungen Chemnitz/Schloßbergmuseum/May Voigt
Vesperbild aus der Jakobikirche, Chemnitz, um 1370
Meister HW, Trauernde Muttergottes aus der Jakobikirche, Chemnitz, um 1503, Holz, Reste der ursprünglichen Fassung und Vergoldung, Kunstsammlungen Chemnitz/Schloßbergmuseum, Foto: Kunstsammlungen Chemnitz/Schloßbergmuseum/May Voigt
Meister HW
Trauernde Muttergottes aus der Jakobikirche, Chemnitz, um 1503